Stres v kanceláři nebo při práci z domova?

Téma „stres na pracovišti“ je zřejmě nadčasové a stále aktuální. Je důležité hovořit o jeho příčinách a důsledcích, které z něj vyplývají.

Jak definujeme stres?

Podle slovníku Duden by definice měla znít takto: Zvýšená zátěž fyzického či psychického charakteru. Stres je tedy třeba vnímat jako příznak přetížení, zejména v situacích, které nemůžeme ovlivnit. Dopravní zácpa na cestě do práce a z ní vyplývající zpoždění mohou vyvolat stres či rozladěnost. Ten je sice zatím zvládnutelný, ale ve spojení s dalšími okolnostmi se může vyvinout ve větší problém. Kdo je trvale, denně a neustále vystaven stresu, je obzvláště ohrožen vznikem zdravotních potíží či onemocnění.

V čem spočívá stres na pracovišti?

Světová zdravotnická organizace (WHO) definovala stres na pracovišti následovně:„Souhrn reakcí, které mohou zaměstnanci projevovat, jsou-li konfrontováni s pracovními požadavky a zátěží, které neodpovídají jejich znalostem a schopnostem a zpochybňují jejich schopnost tyto požadavky zvládnout“.

Tím popisují stav, kdy již nejsme schopni řešit problémy nebo již nedokážeme zvládat nároky. V takových chvílích máme často pocit, že se nám pod nohama ztrácí půda. Dlouhodobý stres ohrožuje naše zdraví více, než si myslíme, a to jak fyzické, tak psychické.

Stres v práci se týká každého

Nikdo není imunní vůči stresu na pracovišti. Od manažera až po dělníka, ať už jde o živnostníka nebo státního zaměstnance. Okolnosti se liší, dopady na zdraví jsou však stejné, a to škodlivé. Vrcholem stresu je syndrom vyhoření, stav, ve kterém jsou všechny hranice dosaženy nebo překročeny. Ženy jsou stresem v práci postiženy častěji, což by mohlo souviset s tím, že častěji pracují v sociálních profesích, jako jsou zdravotní sestry nebo pečovatelky. Zatímco někteří vnímají stres jako výzvu k ještě většímu pracovnímu nasazení, jiní ho vnímají jako tíživé břemeno, které je paralyzuje a znemožňuje jim jakoukoli činnost.

V čem spočívají příčiny?

Stejně jako jsou spouštěče stresu individuální, stejně tak je rozsáhlý i seznam možných příčin:

• Příliš vysoká pracovní zátěž nebo nedostatečné využití schopností
• Náročné pracovní doby, např. při práci na směny nebo při práci na úkol
• Příliš mnoho různých úkolů nebo nedostatek rozmanitosti
• Neuznání výkonu
• Vyloučení, a to jak prostorové, tak osobní
• Chybějící jasné struktury
• Náročné úkoly
• Špatné pracovní podmínky (ergonomie, hluk, vlivy životního prostředí)
• Špatná pracovní atmosféra
• Neshody až po vnitřní či vnější násilí
• Morální nebo sexuální obtěžování
• Nespokojenost způsobená nedostatkem důvěry ze strany nadřízeného nebo kolegů
• Nejistota zaměstnání (smlouva na dobu určitou, budoucnost podniku)
• Technologický pokrok a z něj vyplývající požadavky (neustálé osvojování nových technik)
• Nedostatečná transparentnost a komunikace uvnitř společnosti

Jaké z toho vyplývají důsledky?

Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří:

• Bolesti hlavy
• Napětí v těle (krk, záda, svaly)
• Snížená kvalita spánku (nedostatek spánku nebo přetrvávající únava)
• Problémy s žaludkem a střevy
• Zvýšení nebo porucha srdeční frekvence a krevního tlaku
• Oslabení imunitního systému
• Psychické potíže (úzkost, podrážděnost a náladovost, deprese, syndrom vyhoření, ztráta sebeúcty)

Tento seznam bychom mohli doplňovat donekonečna. Při prvních příznacích neváhejte naslouchat svému tělu a reagovat!

O to více jsme vděční lidem, kteří se zasazují o to, aby se takovým situacím a jejich následkům předcházelo. Upozorňují podnikatele na to, co stres znamená pro zaměstnance a jaké důsledky může mít i pro samotnou firmu. Tito lidé ukazují cesty, z nichž mají prospěch jak firmy, tak i jejich zaměstnanci. Mezi jejich řešení patří mimo jiné nabídka masáží přímo v podniku.

Co účinně pomáhá proti stresu?

Prevence je pravděpodobně nejúčinnější zbraní proti nepříteli jménem stres. Podniky jsou dokonce ze zákona povinny provádět prevenci psychosociálních rizik (PSR), k nimž patří i stres. Vědomí o důležitosti podpory zdraví se u podnikatelů neustále prohlubuje a z velké části je již také přijato za své. Potřebná opatření v této oblasti si však stále upravují sami.

Co mohu udělat pro sebe?

Jak uklidňující je poznání, že sice nemáme nutně vliv na to, jak se k této záležitosti staví firma, ale můžeme sami přijmout opatření, abychom situaci alespoň pro sebe zlepšili.

• Zdravý životní styl: vyvážená strava, dostatečný příjem tekutin, sport, dostatečný a pravidelný spánek, sebekázeň
• Hledat rovnováhu: prostřednictvím koníčků, sportu, výletů nebo jakýchkoli aktivit, které člověku dělají dobře
• Vytváření struktur: využívání seznamů úkolů, efektivní plánování času včetně odpočinkových přestávek, sebeorganizace
• Odpočinek: K řádné regeneraci je zapotřebí alespoň 3 týdny dovolené v kuse
• Komunikace/oznámení: Obraťte se na kolegu, kterému důvěřujete, na podnikovou radu, nadřízeného nebo externí poradenské služby
• Hledání pomoci: Terapeuti, lékaři, psychologové a další kompetentní odborníci se nacházejí v každém regionu

Při výběru pracoviště buďte opatrní

Podniky přikládají stále větší význam pohodě svých zaměstnanců a své společenské odpovědnosti. Uchazeči o práci totiž stále více oceňují nabídky příznivé pro zaměstnance, jako jsou masáže, fitness programy nebo akce po práci. Díky tomu se cítí oceněni a jsou motivovanější. Mohou se tak s podnikem ztotožnit a jsou ochotnější přijmout nabídku.

Čím lépe se daří zaměstnancům, tím lépe se daří i podniku. Nabídky podporující zdraví totiž snižují počet pracovních dnů zameškaných z důvodu nemoci a zvyšují produktivitu. Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci zjistila, že stres je příčinou 50 až 60 % všech dnů pracovní neschopnosti. Je to nejčastější důvod pro vystavení potvrzení o pracovní neschopnosti v Německu.

Je otevřená kancelář zdrojem stresu?

V této otázce se názory mnoha odborníků rozcházejí. Pro některé převažují výhody tohoto systému, jiní naopak vidí nespočet nevýhod. Hladina hluku je vyšší, riziko rozptýlení velké, nedostatek soukromí nepříjemný a kontrola ze strany nadřízených všudypřítomná. To rychle vede k napětí mezi zaměstnanci a ke špatné pracovní atmosféře, která zase vyvolává stres. Podle našeho názoru je práce v otevřené kanceláři zdrojem zvýšeného stresu.

Přechod od stresu k syndromu vyhoření

Dlouhotrvající stres může rychle vést k syndromu vyhoření, přičemž stres je považován za příčinu a syndrom vyhoření za jeho patologický důsledek. Hranice mezi nimi jsou plynulé a někdy je obtížné je jasně vymezit. Pokud tělo již nedokáže stres kompenzovat, projeví se to různými příznaky, které byste měli brát vážně. Stres není jedinou příčinou syndromu vyhoření, svou roli hrají i další faktory. Stres však většinou představuje největší podíl na této směsi faktorů vedoucích k onemocnění.

Bolesti zad mohou být zhoršeny stresem

Naše tělo reaguje na stres napětím a ztuhlostí. Napětí se projevuje psychicky a ztuhlost ve svalech. Obojí může vést k bolestem. Zejména je postižena krční páteř, respektive šíje a ramena. Vždyť přece nenesete těžké břemeno jen v představách. Pak se rychle ocitnete v začarovaném kruhu: bolesti zad jsou důsledkem stresu, což nás zase ještě více stresuje. Někdy pomůže jen zhluboka se nadechnout a dívat se dopředu! Pozitivní účinky může mít i pořízení masážního křesla.